Jak přijmout nové, nepoznané

         Právě teď se k nám dostávají nové možnosti, dary, prostředky. K jejich používání je třeba obrovská pokora a uvážlivé postupy. Mnohé z nich známe. Jen je znovu objevujeme v sobě. Ale míra jejich dosahu a dopadu je pro nás neznámá. Kam až si dovolíme postoupit, je naše volba. Provází nás množství bytostí z jiných světů. Nejsou to jen andělé, i mnozí další čekají na naše pozvání. Lidé si často nevědí rady. Vyděsí se při setkání se svojí osobní silou, couvnou a stagnují. Ta doba skončila.

         Teď je třeba otevřenost k nápovědám a k informacím. Strach není na místě. Bytosti Světla přicházejí s pomocí i s ochranou. Je třeba zklidnit životní tempo. Zastavit se v tichu, v sobě. Spojit se  se svojí Duší. V přírodě, ve vnitřním Chrámu Světla, v klidu domova, kdekoliv. Informace jsou všude: v šumění listů, v hladině vody, ve zpěvu ptáků, v náhodně zachycených hovorech, v barvách, ve světlech. Pozorujme je tiše. Vše je velice funkční. Člověk nemusí všemu hned rozumět, ale naslouchání s pokorou a skládání mozaiky vždy přinese postup. Vysvětlení se dostaví.

         Buďme pozorovatelem svého života. Tak můžeme předávat zkušenosti jeden druhému. Bez pýchy, bez pocitu nadřazenosti, bez vyčleňování se z celku. Právě teď přichází to, co má být pochopeno. Jen je třeba otevřít náruč. Nezaujatě, neomezeně, bez dogmat, starých pravd, názorů, systémů a schémat. Jen čistá radost z Bytí. Tam, kde člověk hledá a ve stresu čeká, co bude, stagnuje a žije v nedostatku. Jen tak prožívat v radosti a lásce. Minutu po minutě. To je pravá cesta.

         Jen ten, kdo nechá všechno být, hledá. Člověk tak může přijmout i dosud nepoznané. Proto tolik čekajících bude dál čekat. Neotevřeli náruč, podmiňují, hodnotí a soudí. Uchopit mnohotvárnost a mnohočetnost Vesmíru je pro člověka velice těžké. Zvládá toto jen omezeně. I tak je to možné. Vyber pro sebe to radostné, jako životní zásobu a postup.